Bukové brikety

Nabízíme Vám palivové štípané dříví délky 30, případně 50 cm.

Měkké jehličnaté SM, BOR 1 400,- Kč

Tvrdé listnaté DB, BK, AK  1 850,- Kč

Dovoz kontejnerem IVECO, cena 35,-/km  – počítáno ze Zastávky tam i zpět. Vlastní odvoz taktéž možný.

Plyn i elektrická energie se stále zdražuje a nyní se více než jindy vyplatí zvážit o alternativní, levným a ekologickým tepelným zdrojem, kterým spalování dřeva bezesporu je. A zdroj tepla to nemusí být jediný. Topení dřevem se dá použít jako doplňkový zdroj při topení plynem či elektřinou. V případě kombinovaného topení se nemusí ráno vstávat. Topí se jen když jste doma a máte čas a chuť. A je úplně jedno, zda topíte v krbové vložce s krásným domácím efektem ohně, v krbových kamnech nebo kotli na ústřední topení.

Topením dřevem šetříte životní prostředí, protože se při spalování dřeva nevytváří skleníkové plyny. Zároveň šetříte i své peníze (v porovnání s ostatními tepelnými zdroji je dřevo nejlevnější) a Vaše domácí pohodlí není narušeno.

Výhody topení dřevem:

• dřevo je ekologické palivo – topením šetříte životní prostředí
• dřevo je ekonomické palivo – teponím získáváte velmi levně 1 kWh tepla
• možnost zajištění dodávek dřeva – nemáte žádné starosti s objednáváním a dopravou
• naštípaná polena – palivové dřevo je naštípan a připravené k topení v krbech, kamnech i kotlích

Nevýhody topení dřevem

• ruční přikládání do kamene – tato práce může být v případě krbu i příjemná
• vybírání a likvidace popela – toho je velmi málo a je přírodním hnojivem

Topení palivovým dřevem se v poslední době, díky rostoucímu cenám plynu, elektřiny a uhlí, stává plnohodnotnou alternativou vytápění. Naše firma se zabývá zpracováním dřeva ve prospěch ekonomického vytápění, například správně zpracované větvové dřevo nabízí oproti naštípanému dřevu delší proces hoření.

Topení dřevem je čisté a ekologické. Jedná se o obnovitelný zdroj tepla nezatěžující životní prostředí.

Dodáme Vám naštípané palivové dřevo až do Vašeho domu či chaty s úplným servisem, tzn. včetně dopravy či uskladnění na Vámi určené místo, budete-li si tuto službu přát.

Vysvětlení pojmů označujících množství dřeva

1 sypaný prostorový metr (sprm) = prostor o rozměrech 1mx1mx1m, do kterého jsou rozštípaná polínka (30, 50 cm) nasypána

1 prostorový metr (prm) = prostor o rozměrech 1m x 1m x 1m, do kterého jsou 1m polena urovnána

Palivové a krbové dřevo vyrábíme z listnatých i jehličnatých druhů dřeva, jako dub, buk, akát, smrk, borovice, modřín a další dřeviny v délce 30 a 50 cm.

Náš cíl je palivové dřevo co nejlevněji vyrobit a následně dodat až k Vám! Jednotka, kterou používáme pro měření dodávaného množství je prostorový metr SYPANÝ (prms), což je neurovnaný, volně dřevem nasypaný prostor s rozměry 1x1x1m. Proč jsme zvolili jednotku prostorového metru SYPANÉHO? Náhodné sypání je spravedlivé a hlavně levné, takže nejsme nuceni do cen dřeva připočítávat nákladnou, časově náročnou lidskou práci při skládání.

Výhřevnost dřeva, výhody jednotlivých dřevin

Výhřevnost dřeva je při srovnání s jinými palivy vynikající. Topí-li se dřevem efektivně, může nahradit jiná, dražší paliva. Výhřevnost z 1 kg je u všech druhů dřeva zhruba stejná a činí 4,3 kWh. To znamená, že rozdíl je pouze v objemu (množství) spalovaného dřeva. Obecně nejvíce výhřevné je listnaté dřevo DUB, BUK a JASAN. Absolutní výhřevnou špičkou je HABR. Ačkoli se tvrdí, že tvrdé dřevo je lepší, rozdíl není zase tak velký! Měkčí dřevo se totiž lépe zbavuje vlhkosti a snadněji v kotli vysychá než dřevo tvrdé.

Výhřevnost různých druhů dřeva

Dřevo na zimu

Dřevo z pokácených stromů je nutné pořezat a naštípat. Tuhle práci zvládneme za pár víkendů. Přesto by se polínka měla dostat na oheň, až když je dřevní hmota řádně vyschlá – třeba až za několik let.

Abychom v chatě, chalupě, domě či v bytě dosáhli tepelné pohody, musíme po velkou část roku topit. To znamená spalovat materiál, který je hořlavý a který při hoření dostatečně předá tepelnou energii. Takovým materiálem je i dřevo. Topilo se jím odnepaměti. Spalovalo se na otevřených topeništích, v krbech, v různých druzích kamen.

I dnes je nejsnadněji dosažitelným a současně nejlevnějším palivem. Výrobci topidel nabízejí mnoho typů kamen, krbů a kotlů na spalování dřeva, často uzpůsobených k hospodárnému provozu. Aby bylo možné dosáhnout jejich maximální účinnosti a hospodárnosti s nízkou produkcí škodlivých zplodin a popela, je nutné přikládat pouze dobře vyschlé dřevo.

Dřevo z čerstvě poražených stromů totiž obsahuje zhruba 50 % vody. Ta se při spalování mění ve vodní páry. K tomu je třeba veliké množství energie. Vodní pára uvolněná ze dřeva odchází spolu s kouřovými plyny do komína a s ní se ztrácí i množství energie, které bylo potřeba k odpaření.

Je suché, když „zvoní“

Dřevo, které se nejprve vysouší volně na vzduchu, obsahuje jen asi 15 % vody. Abychom tedy dosáhli u spalovaného dřeva vyššího tepelného efektu, musíme zajistit, aby bylo co nejvíc vyschlé. Všeobecně platí, že čím je dřevo měkčí, tím je doba k vysoušení kratší. Smrk schne asi jeden až dva roky, tvrdé dřevo potřebuje – podle druhu a podmínek – dva až pět let. Suché dřevo má při poklepu „zvonit“. V tom případě má v sobě už jen 10 až 15 % vody a takové dřevo je pro spalování nejlepší. Spolehlivým kritériem pro posouzení vlhkosti, zvláště u jehličnanů, je schopnost suchého dřeva zapíchnout do ruky třísku. Vlhkost se také dá přibližně odhadnout pohmatem – dřevo s vlhkostí nad 30 % chladí.

Přirozené vysoušení zpravidla probíhá pod širým nebem, nejlépe na volném, otevřeném prostranství tak, aby kolem vyrovnané hranice vzduch mohl snadno proudit. Je to způsob levný, avšak pomalý. Vlhkost se sníží maximálně na 18 až 15 %, což ale v případě palivového dříví stačí.

Pokácené dřevo, určené k vysušení, před uskladněním zpracujeme. Zkrátíme je na vhodně dlouhé kusy – na „metry“, aby se s ním dobře manipulovalo. Dřevo, které je již vyschlé, nařežeme na ještě menší díly, dlouhé jen tak, aby se vešly do spalovacího prostoru kamen či kotle, a potom je rozštípeme na polínka. Tímto způsobem si můžeme včas připravit otop na celou zimu.

Do stodoly dřevo nepatří

Dřevo, které má schnout, není vhodné uskladňovat ve sklepích, kůlnách a podobně. Tam nikdy dobře nevyschne, spíše chytí nějaké plísně, nebo je napadne dřevokazný hmyz. Ještě větší hrozbou je dřevomorka, která se pod dlouho skladovaným dřevem v uzavřeném prostoru kůlny nebo stodoly může objevit a jejíž vlákna pak mohou bez zábran prorůst i do dřevěných stěn stavení.

Také obkládání domů naštípaným dřevem nepatří mezi nejvhodnější způsoby. Za hraničkou polínek složenou kolem stěny domu se udržuje vlhkost a navíc takto složené dřevo je výborným úkrytem pro myši, pavouky a hmyz.

Polínka je lepší skládat do kupek s kruhovým základem. Důležitý je rovný podklad, na kterém se řada narovnaného dřeva při sesychání nesesunou. Ten můžeme upravit z kamenů či cihel, poskládaných na sucho, zabráníme tak vlhnutí, případně hnití kupky odspodu. Na zimu nebo při častějších deštích je vhodná kupka přikrýt folie nebo prodyšnou nepromokavou plachtou.

Před deštěm a sněhem chráníme i dřevo uskladněné v „metrech“. Buď již zmiňovanou plachtou, nebo lehkou stříškou.

Dřevo objednávejte na tel.: 603 840 121